Letošní pouť pracovníků a klientů Charity Konice proběhla ve středu 18. května 2016 v katedrále Sv. Václava v Olomouci, kde je v rámci papežem Františkem vyhlášeného Svatého roku, jedna ze tří Svatých bran v olomoucké arcidiecézi. Poutníků z řad klientů pečovatelské služby a Domova pokojného stáří Bohuslavice, pracovníků služeb Charity Konice a kněží bylo letos téměř 50. Během mše svaté zazněly vedle jiných také prosby za charitní dílo, pracovníky a dobrovolníky Charity, klienty stávající i ty, kteří nás již předešli k bráně věčnosti.
Pouť je v křesťanské spiritualitě skutečnou cesta mající duchovní cíle. Letošním putováním ke Svatým branám se věřící zabývají tématem milosrdenství, jehož projevem jsou také skutky lásky k bližnímu v nouzi, realizované také institucionální Charitou.
U katedrály poutníky přivítal P. Bohumír Vitásek, prezident Arcidiecézní charity Olomouc, který má v olomoucké arcidiecézi na starosti pastoraci v Charitě a vedení nemocničních kaplanů. P. Bohumír zahájil vlastní duchovní program pouti pěti zastaveními a průchodem Svaté brány.
V promluvě mše svaté P. Ondřej Horáček čerpal z myšlenek P. Mariána Kuffy, slovenského římskokatolického kněze, který se velmi intenzivně věnuje lidem na okraji společnosti. Hlavním tématem byly tedy opět skutky milosrdenství a několik praktických duchovních rad.
Závěr pouti po agapé, které připravili pracovníci Charity, patřil krátké adoraci a požehnání. Pouť, která začala ráno po osmé hodině svozem klientů, skončila před pátou hodinou odpolední jejich rozvezením do svých domovů.
Pouti se přidali také bývalí ředitelé Charity Konice, Irena Lenfeldová a Jaroslav Procházka a mše svaté bylo přítomno i několik kolegů z Arcidiecézní charity Olomouc.
Dle hodnocení účastníků se pouť vydařila. Poděkování patří všem, kteří se na ní podíleli zejména naším kněžím P. Milanu Ryšánkovi, P. Josefu Pejřovi a P. Ondřeji Horáčkovi a dále kostelníkovi katedrály Sv. Václava v Olomouci Antonínu Kučerovi a Janu Kupkovi, který mši svatou provázel hrou na varhany. Nemalé díky patří také řadě pracovníků Charity Konice, kteří se podíleli na její organizaci, přípravě programu, občerstvení a také doprovázení hůře se pohybujících klientů.
Poděkování ale vlastně patří všem, kteří obětovali několik hodin svého času a u řady jednotlivců také fyzických sil a duchovně tak posílili nejen sebe ale také naše společné charitní dílo na Konicku.